Skvělou přednáškou se představila Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D., zahradní architektka Národního památkového ústavu v Kroměříži, která zaujatě povídala o stromech Svobody Zlínského kraje 1918 - 2018.
Úcta ke stromům je pravděpodobně stará jako samo lidstvo. Jejich mohutnost a věkovitost vzbuzovala obdiv i bázeň. Stromy měly své významné místo téměř ve všech dobách a ve všech náboženstvích. Začátek tradice vysazování stromů Svobody, můžeme pravděpodobně položit do roku 1848 a to na paměť zrušení poddanství. Tři takové lípy máme i ve Zlínském kraji. Rostou ve skupině nedaleko obce Zdounky na vrchu Světlá a jsou chráněné jako památné stromy. Výsadbou stromů se nejčastěji oslavovala a připomínala výročí nejrůznějších událostí, ale i životních výročí důležitých osob. Z tohoto pohledu jsou pro nás obzvláště významné roky končící osmičkou a nulou. V roce 1848 bylo nejen zrušeno poddanství, ale na trůn nastoupil císař František Josef I., který se narodil v roce 1830. V roce 1918 vznikla Československá republika a jejím presidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk narozený v roce 1850. Za monarchie se kromě císařových narozenin a dne nástupu na trůn slavilo výsadbou stromů také výročí jeho svatby, svatba jeho syna Rudolfa, či nástup na trůn císaře Karla I. aj. Za první republiky to byly jubilejní stromy Svobody, prezidenta TGM, svatého Václava, Legionářů a dalších osobností. Stromy Svobody jsou podvědomě spojovány především s rokem 1918. Pravdou ale je, že v tomto roce bylo vysazeno poměrně málo stromů. Po vyhlášení samostatné republiky nebyl čas, zima již klepala na vrata. Některé obce stačily uspořádat oslavu symbolického konce poroby českého národa dne 8. listopadu ve výroční den bitvy na Bílé hoře. Na začátku listopadu se tak sázely lípy Svobody a významných osobností, např. v Morkovicích, Kotojedech, Lutopecnech, Sovadině, Blazicích či Leskovci. Většina stromů připomínajících konec I. světové války a samostatnost republiky byla vysazena až na jaře roku 1919. V Nové Dědině sázeli již na začátku března a oslavili tím zároveň narozeniny TGM, většina obcí uspořádala stromovou slavnost v průběhu dubna nebo 1. května. Dalším častým termínem bylo první výročí vzniku republiky 28. října. Pak přichází jubileum 10 let trvání samostatného státu (1928), 80. a 85. narozeniny TGM (1930, 1935) a opět se sázejí aleje, sady i jednotlivé stromy, Osvobození naší vlasti v roce 1945 zdvihlo vlnu nadšení a pořádání lidových oslav. Sázení stromů Svobody však již nebylo tak časté asi také proto, že panovalo k výsadbě méně vhodné, teplé a suché počasí. Oslava 50. výročí vzniku republiky 1968 na mnoha místech dopadla podobně jako při 20. a 30. výročí v roce 1938 respektive 1948. Byla pečlivě připravována a v tichosti rušena. Plánovaná celorepubliková akce výsadby stromů, měla-li se vůbec uskutečnit, musela dostat nový název. Z lip Svobody se staly lípy Republiky a oslavy byly spíše komorní. Po revoluci se tradice výsadby jubilejních stromů pomalu vrací. Jsou nahrazovány odumřelé či pokácené stromy z minula a především rok 2000 podnítil výsadbu řady stromů Milénia. Další vlna výsadeb probíhá v roce 2018. Přestože byla nejčastější výsadba památných lip, můžeme najít záznamy o výsadbě řady jubilejních sadů a alejí z ovocných stromů, v našem kraji nejčastěji z třešní a švestek. Sázely se i jírovce, jerlíny, jeřáby, stříbrné smrky, jasany aj.
L. Křesadlová
