Obsah
MUZEUM FRATNTIŠKA SKOPALÍKA V ZÁHLINICÍCH
Muzeum Františka Skopalíka se nachází v bývalém Obecním domě v Záhlinicích, naproti kostela. Muzeum bylo zřízeno v roce 1935 na základě poslední vůle Františka Skopalíka, v šedesátých letech bylo ale uzavřeno. V roce 2007 byl založen Spolek přátel Skopalíkova muzea, který obnovil muzeum a památku slavného rodáka. František Skopalík (1822-1891), rodák ze Záhlinic, vypracoval se na starostu této obce, na člena zemského rady a 12 let byl poslancem v říšském sněmu. Byl nejvýznamnější propagátor moderního polního hospodaření v té době. V roce 2012 město Hulín provedlo rozsáhlou rekonstrukci muzea. Muzeum má 5 výstavních místností stálé expozice, která se věnuje Františku Skopalíkovi a životu obce. Jedna místnost je ponechána na krátkodobé výstavy. Mezi tradiční akce pořádané muzeum patří Velikonoční hanácký dvorek, Den řemesel a Košt marmelád a čtení při svíčkách.
ZÁHLINICKÉ RYBNÍKY
Jedná se o soustavu rybníků nacházející se asi 200 m západně od obce Záhlinice. Jde o významné stanoviště a hnízdiště vodních a tažných ptáků. Celková rozloha rybníků je 239 ha. Rybníky v Záhlinicích byly budovány již od 14. století. V letech 1547–1573 je rozšířil olomoucký biskup Jan Dubravius. V 18. století byly rybníky vysušeny a přeměněny na pastviny. Rybníky byly obnoveny až v letech 1953–1981. V roce 1995 byla tato oblast prohlášena za Přírodní park Záhlinické rybníky. Z významných rostlinných druhů se zde vyskytují česnek hranatý, starček poříční, pryšec bahenní, pryskyřník velký a hrachor bahenní. Z chráněných vodních bezobratlých zde žijí raci a mlži. Záhlinické rybníky jsou také známé možností sportovního rybolovu a krásné podívané na práci rybářů při podzimních výlovech. Přírodním parkem prochází cyklistická trasa Kroměříž–Kelč č. 5034.
BOŽÍ MUKA CHRÁŠŤANY
Jedná se o hranolový pilíř se skosenými nárožími, jehož čelní strana směřuje na sever. Ve spodní části se nachází sokl, horní část je završena profilovanou římsou, nad níž je jehlancovitá stříška pokrytá bobrovkami. Na čelní straně je výklenek s půlkruhovým zaklenutím a šambránou, po stranách obdélníkové výklenky se šambránou (vzadu šambrána chybí). Pod čelním výklenkem chybí zrcadlo s barokním páskovým rámováním. Boží muka jsou zasazeny mezi stromy smrkové aleje. Materiál: smíšené, hladce omítnuté zdivo bílo - žluté barvy, krytina: bobrovka. Rozměry: základna 110 x 110 cm, stříška 140 x 140 cm, výška 330 cm. Boží muka pochází z druhé poloviny 18. století a stojí naproti hřbitovu. Stavba je památkově chráněna od roku 1958.
SKANZEN V RYMICÍCH
V Rymicích se nachází areál památek lidového stavitelství východní Hané. Vesnická stavení rekonstruovaná v sedmdesátých letech představují způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiéry domů vybavených tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. K vidění je také dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím. Z blízkých Bořenovic byl přenesen a v devadesátých letech rekonstruován větrný mlýn holandského typu, jehož ramena je možno nastavovat podle směru větru otáčením celého objektu na nosné konstrukci tzv. beran.
HOLEŠOVSKÝ ZÁMEK A ZAHRADA
Holešovský zámek je raně barokní zámecká stavba s francouzským parkem a vodními kanály v Holešově, v dnešní podobě zřejmě z roku 1674. Kolem roku 1500 byla na západní straně starší budovy hradního paláce připojena rozměrná dvoukřídlá (L-půdorys) dvoupatrová palácová stavba, z níž se zachovaly především zaklenuté sklepy pod zámkem, ale také části zdiva ve vyšších patrech severního a západního křídla zámku. Zámecká zahrada Holešov přiléhá z východní strany k zámku Holešov v historickém centru města Holešova. Park byl budován v několika etapách. V době své největší slávy byly v parku mimo síť kanálů ve tvaru žezla bájného vládce moří Neptuna - Trojzubce také vodopády, bazény s kamennými figurami, mnoho sousoší od předních mistrů, kamenné vázy podél hlavních osních cest, nespočet zahradních altánů a altánků. Společně s "Růžovou zahradou", ve které je dnes z bývalého čínského pavilónu vybudována hvězdárna, vytvářely všechny tyto prvky ze zámeckého parku nejkrásnější zahradu v tehdejší době na Moravě.
KVĚTNÁ ZAHRADA V KROMĚŘÍŽI
Květná zahrada je výjimečným dílem, které patří mezi nejvýznamnější zahradní výtvory v celosvětovém měřítku a představuje přelomovou fázi evropského zahradního umění. Jde o přechod od pozdně renesančních italských zahrad k zahradám barokně klasicistním francouzského typu, jako je například ta ve Versailles. Květná zahrada je osovou zahradou založenou v roce 1665 na půdorysu protáhlého obdélníku o rozměrech 300 x 485 metrů s množstvím geometricky stříhané zeleně. Je zapsaná na seznamu památek UNESCO.
PODZÁMECKÁ ZAHRADA V KROMĚŘÍŽI
Podzámecká zahrada byla založena v roce 1509 a během několika století rozšířena do impozantní rozlohy 64 hektarů. Od počátku se měnil její obsah i vzhled. Ze zelinářské a ovocnářské zahrady byla v 17. století přebudována na zahradu barokní. V 19. století na stylový krajinářský park a dnes je zde vysázeno přes 200 druhů vzácných stromů z různých částí Evropy, Ameriky i Asie. Skloubení vodních prvků (potoků a rybníků) s botanickou skladbou lučních porostů a vzácných stromů je umocněno romantickými stavbami, jako jsou např. Colloredova kolonáda, Pompejánská kolonáda, Čínský pavilon nebo Rybářský pavilon. Podzámecká zahrada je parkem, který slouží k zastavení, vnímání krásy, načerpání nových sil, občerstvení i oddechu. Do zahrady je vstup volný a bez průvodce.
